TURISTICKÉ INFORMACE

PRAMENIŠTĚ JEVIŠOVKY

Na katastru obce Komárovice se nachází prameniště řeky Jevišovky. Prameniště se nachází v jižní části katastru při hraně lesa zvaného Bojovka. Pracovníci Povodí Moravy osadili v roce 1995 prameniště pamětním kamenem s označením prameniště.

20. LISTOPADU 2014 proběhlo v rámci projektu spolupráce "ZNÁM KŘIŠŤÁLOVOU STUDÁNKU" otevření zrekonstruovaného pramenu řeky Jevišovky, která pramení v západní části katastru obce Komárovice, na okraji Horního lesa. O opravu pramene se významně zasloužila MAS Rokytná o.p.s.  v rámci Programu rozvoje venkova - Projekty Spolupráce IV.2.1.. Dalšími účastníky opravy byly Lesy České Republiky a Obec Komárovice. Pramen Jevišovky byl pročištěný a nad pramenem vyrostl přístřešek - kombinace dřeva a kamene. V těsné blízkosti je postavena informační tabule s označením významného místa a dřevěná lavička. Od pramene je krásný výhled východním směrem na obec Komárovice, vysílač Velký Radvan a Moravské Budějovice. Určitě stojí za to, vyšlápnout si k uvedené lokalitě a prohlédnout si jak pramen Jevišovky, jak uvádějí rodáci z Komárovic, tak i nedaléké prameniště Jevišovky, označené pamětním kamenem jak uvádí Povodí Moravy. Doporučujeme se podívat i na ostatní studánky zrekonstruované z výše zmíněného projektu – www.znamstudanku.cz

Jevišovka je moravská řeka na území České republiky. Je to levostranný přítok Dyje, měří 83 km, její povodí zabírá 779 km².

Pramení na západ od Komárovic poblíž Moravských Budějovic. Do Dyje se vlévá poblíž obce Jevišovka těsně u státních hranic s Rakouskem.

U Jevišovic byla na jejím toku v letech 1894–1897 vybudována údolní nádrž, jejíž zděná hráz patří mezi nejstarší svého druhu ve střední Evropě. Nádrž slouží ke snižování povodňových průtoků. Dále slouží k zajištění a nadlepšení minimálního průtoku, k rekreaci a sportovnímu rybolovu. U obce Výrovice je vybudována nádrž sloužící pro závlahy.

Prameniště Jevišovky označilo Povodí Moravy kamenem Prameniště řeky Jevišovky.

PAMĚTNÍ SÍŇ INDOLOGA VINCENCE LESNÉHO

Vincenc Lesný žil v letech 1882–1953. Byl prvním Evropanem, který přeložil básně nositele Nobelovy ceny Rabíndranátha Thákura přímo z bengálského originálu do češtiny. Ovládal sanskrt, páli a hindštinu a překládal z nich do češtiny.
Akademik, indolog, ředitel Orientálního ústavu, jeden z prvních členů Československé akademie věd, profesor Karlovy univerzity v Praze, děkan Palackého univerzity v Olomouci, tím vším byl Vincenc Lesný. 

V současné době je v rodném domku pamětní síň Vincence Lesného. Na budově je umístěna pamětní deska V. Lesného a vedle pamětní desky jsou umístěné busty Vincence Lesného a Rabindranátha Thákura.