Tělocvičná jednota sokol

Sokol byl v Komárovicích založen v roce 1921 z iniciativy starosty obce Antonína Bachela. Roku 1948 však Sokol zaniká a organizace přechází pod ČSTV. Po sametové revoluci však z ČSTV vystupuje a 7.8.1992 je opět založena T.J. SOKOL Komárovice. V současné době je starostkou Šuckrdlová Marie, místostarostou Pánek Zdeněk a o hospodaření se stará Möllerová Radana. V Sokole v Komárovicích je 35 členů.

Historie

Tělocvičná jednota Sokol byla v Komárovicích založena na popud starosty
obce Antonína Bachela dne 21. července 1921. Ustavující schůze se
zúčastnil prof. Jan Jech, jednatel Sokola v Moravských Budějovicích. Do
vedení komárovského Sokola byli zvoleni tito občané:

• Starosta Antonín Bachel č.p. 16
• Náčelník Adolf Doležal č.p. 56
• Jednatel Vincenc Kaláb č.p. 14
• Pokladník Antonín Kaláb č.p. 49
• Knihovník Bohumil Šuckrdle č.p. 50

V TJ Sokol bylo 30 členů, z toho byly dvě dorostenky, sedm dorostenců a patnáct žáků.

V roce 1923 zakoupila Jednota Sokol v Komárovicích pozemek z volné ruky od Pallavicciniho pro stavbu sokolovny. Přičiněním starosty Antonína Bachela došlo i k přidělení části budovy panského dvora pro tělocvičnu. Byl zvolen stavební. Výbor sokola v čele se starostou, k tomu všichni bratři,každý kdo mohl, dali se do práce. Koncem příštího roku byla sokolovna dostavěna. Práce se prováděly zdarma.

Dne 1. prosince 1923 byl sestaven osvětový výbor obecního zastupitelstva.

Do jeho čela byl také zvolen Antonín Bachel. Kulturní a osvětová práce v sokole byla velmi bohatá, především na úseku práce vzdělavatelů. Tyršovo heslo „Ve zdravém těle zdravý duch" bylo v druhé fázi sině naplňováno.

Komárovský Sokol byl opravdu velmi kulturně činný. Pořádal oslavy, hrál divadelní hry, provozoval taneční zábavy, výlety s hudbou na louku k hájovně „Na ostrůvku".

Dne 7. července 1925 se splnil sen hlavních činovníků komárovského Sokola. Sokolovna byla dohotovena, hřiště před sokolovnou také a tak mohlo dojít k veřejnému sokolskému cvičení. Zúčastnili se muži, ženy, dorostenci a žáci župy plukovníka Švece. Za vsí na budkovské silnici došlo k řazení složek a dlouhý průvod za krásného počasí a zvuků hudby přicházel na hřiště. K seřazeným cvičencům promluvil bratr JUDr. Novák, starosta Sokola z Moravských Budějovic.

Sokol vychovával morálně silné jedince s pevným vlasteneckým postojem. A že tato výchova přinášela ovoce, to se potvrdilo na začátku druhé světové války a za okupace. V době, kdy bylo cítit nebezpečí z nacistického Něměcka, Sokol začal mobolizovat své síly směrem k obranyschopnosti vlasti, sílilo národní uvědomění. Sledoval se vývoj událostí, v Sokole se scházeli mladí lidé, v debatních kroužcích se uvažovalo o budoucnosti a sílil duch bránit svobodu proti násilí.

Po dobu rozkvětu Sokola je třeba si zavzpomínat i na chvíle neradostné. Okupací Československa došlo k umrtvení Sokola, který se po válce sotva vzpamatoval.

Od roku 1948 zaniká Sokol a v naší obci nastupuje sjednocená tělovýchovná organizace pod názvem Československý svaz tělesné výchovy. Od roku 1949-1955 byl předsedou organizace Antonín Černý č.p.27, pak na tento post nastupuje František Tejral č.p. 25 a to na období 1955-1975, od roku 1976 do roku 1994 je předsedo Ladislav Nekula č.p. 20.

1994-2000 je starostou Sokola Milan Hašek č.p. 30, od roku 2000 je statostkou Sokola Marie Šuckrdlová č.p. 7.

V době činnosti ČSTV se organizace potýká s finančními problémy, protože docházelo k nákladným úpravám Sokolovny. V roce 1968 byla k budově sokolovny přistavěna schůzovní místnost a nové sociální zařízení. Roku 1973 byla dodavatelsky provedena nová elektroinstalace v celé budově. Další stavební úpravy byly provedeny v roce 1974, kdy byla položena nová parketová podlaha, včetně izolací podlah a stěn, zhotovení obložení stěn a vymalování. Krytina na celé budově byla vyměněna v roce 1980. Další vymalování se provádělo v roce 1995 a v témže roku byla zbudována vlastní studna na sokolském pozemku, čímž není Sokol závislý na dodávce vody ze soukromé studny na č.p. 1. V roce 1998 bylo nutné provést opravu sociálního zařízení v rřisálí sokolovny. Posledí větší oprava se konala v roce 2005, kdy se v „pekle" pod jevištěm pováděla izolace a odvodnění proti zemní vlhkosti a dále byla celá budova vymalována. Mimo tyto hlavní stavební akce probíhala i běžná údržba budovy. Toto je výčet akcí, kdy členové TJ Sokol prováděli opravy a výstavbu svého spolkového zařízení, a to převážně brigádnicky.

Členové TJ Sokol se v roce 1960 zúčastnili nácviků na II. Celostátní spartajiádu vg Praze. Cvičení ser zúčastnilo 9 mužů, do Prahy na cvičení odjelo 7 mužů. Roku 1974, po době částečného útlumu ve cvičení a přes trvající problémy se zajištěním cvičitelů, byl prováděn opět nácvik na spartakiádu v roce 1975. Skladbu mužů nacvičovalo 9 cvičenců, ale do Prahy se tentokrát nejelo. V dalším období plní cvičenci odznaky zdatnosti, pořádají se turistické pochody, hraje se stolní tenis. Dokladem aktivity naší organizace je získání titulu „Vzorný oddíl ZRTV III. a II. stupně". V roce 1975 získává TJ titul „Vzorná tělovýchovná jednota".

Po sametové revoluci vystupuje komárovská organizace z ČSTV a opět je založen 7.8.1992 Sokol v Komárovicích. T.J. Sokol má v současné době 35 členů.

Výměna oken v sokolovně - podporováno Fondem Vysočiny

V TJ Sokol Komárovice naplánovali postupnou rekonstrukci místní sokolovny. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků v takto malých jednotách a obcích bylo nutné naplánovat opravy na několik částí a rozložit do zhruba tří let. Na letošní rok byla naplánovaná výměna oken, na rok 2014 celková oprava fasády a na další rok drobné opravy v interiéru, střechy přísálí a komínů. Cílem prováděných oprav je snížení nákladů na vytápění a zmodernizování sokolovny. V letošním roce proběhla výměna starých dřevěných oken, které byly na sokolovně od jejího zbudování za okna plastová.

TJ Sokol požádal o poskytnutí podpory z Fondu Vysočiny - „Sportoviště 2013“. Žádosti o podporu bylo vyhověno a TJ Sokol obdržela dotaci z kraje Vysočina ve výši 25.300,- Kč, za což TJ Sokol Komárovice děkuje.

Brigádnicky byly dále provedeny vnitřní výmalby a položení nové dlažby ve vstupní části sokolovny.

Ve druhé fázi oprav v roce 2014 je naplánovaná oprava fasády, Pokud bude možno spolufinancování z některých dotačních titulů, tak toho bude využito, jinak proběhne oprava brigádnicky. Na závěr oprav bude provedena oprava střechy přísálí a oprava komínů, tyto opravy proběhnou brigádnicky.

Výbor TJ Sokol děkuje kraji Vysočina, všem sponzorům a občanům, kteří se na opravách podíleli a zve všechny na tradiční Mikulášskou nadílku s čertovským pečením, které proběhne 7.12.2013 a po nadílce následuje zábava se skupinou Tuláci. Sokolovna je připravena i na další akce včetně Štěpánského turnaje ve stolním tenise a v šipkách, který se uskuteční 26.12.2013.